Jak jsme ke koloběžkám přišli?

Dlouho jsem přemýšlel, zda tuhle historku vůbec vynést na světlo, ale řekl jsem si, že tím nic nezkazím. Při psaní tohoto textu se prostě směji, jak nás dokážou ty životní situace a různá rozhodnutí dostat na zajímavá místa a koneckonců potkat i skvělé lidi. Chtěl jsem vám všem přiblížit i to, že nic není  tak jednoduché, jak se jeví, a že každá strana má svůj rub a líc. Toto  platí samozřejmě i ve shánění záštity na tuto expedici. Rozhodli jsme se vydat i touto cestou – hledání sponzorů a partnerů, kteří by nám pomohli náš neobvyklý projekt realizovat a rozjet ho do větších rozměrů.

Ano, každý z nás si může koupit kdejakou koloběžku někde v obchodě, nebo na netu… Těch možností je v dnešní době opravdu hodně. Ale to bych nebyl já, aby mě nezajímalo mnohem víc, chtěl jsem se ponořit do tajů toho jak a kde se ty koloběžky vlastně vyrábí, a když už si tu koloběžku koupím, tak chci vědět, zda vůbec vydrží tolik, co na tom chceme ujet. Strávil jsem hledáním asi týden, než jsem si vyzjistil „kolik, co a jak…“. Jednoduše, co pro nás bude asi nejlepší. A pak mě napadlo.., co když prostě zavolám do nějaké té firmy, řeknu jim svůj nápad a třeba nám i pomůžou. Možná nám i nějakou koloběžku zapůjčí, či věnují. V duchu jsem si zkrátka říkal, že za zeptání člověk nic nedá. A tak začal tento příběh.

Trochu nervózně, ale pln odhodlání, vytáčím číslo marketingového manažera firmy, která vyrábí koloběžky. Ze sluchátka se ozve ,,halooo tady pan Xy“ , a já najednou rozjel svou slovní mašinérii.. prostě jsem nadšeně říkal vše o mém nápadu projet kontinent na koloběžce. Po mém minutovém monologu, pan Xy říká …,,OK“. Prostě jen Ok?. Tak se ho zeptám, co teda znamená to OK? Zkrátka, ,,když ty koloběžky budou trochu vidět (myslel tím reklamu), nemáme problém a těch koloběžek vám dáme klidně i deset“. Má duše se zaradovala, začíná to vše vycházet podle plánu. Tak jsem pro změnu řekl zase ,,OK“ já. Vlastně to byl takový hovor, kdy jsme si navzájem říkali  ,,OK“.  Během pár týdnů jsme si vyměnili pár mailů, a domluvili se, že si pro koloběžky dojedeme. Těsně před začátkem onoho týdne se nemohu panu Xy dovolat. Nevadí, zkusím to zítra.

Je druhý den, volám tak akorát v dopoledni, na druhé straně se ozve pan Xy, tak se ho zeptám v kolik že si tedy máme přijet pro koloběžky. On odpoví ,,na desátou hodinu ideální“. Mám radost, a říkám si jak to samo všechno tak pěkně plyne. Pak mi je ale položena zničující otázka. Pan Xy změnil trochu svoji intonaci a zeptal se “a Marku, budete to platit hotově nebo až zpětně?“ V ten okamžik jsem doufal, že se mi vše zdá a připadal jsem si, jako v jiném světě. Najednou mi probleskly hlavou všechny věci, které jsou s touto zásadní otázkou spojené. Logo firmy zhotovené na našich letáčcích, forografie s jejich koloběžkami, které už vesele kolují po světě v tiskově zprávě a spousta dalších věcí, které se v tu chvíli musely neprodleně zastavit. Takže tohle všechno bylo úplně zbytečné?

Má odpověď byla, že jsme se o žádném placení nebavili, a tohle bylo přeci dle dohody, v rámci partnerství. Načež mi bylo řečeno, že v ruce nic nemám a že nám prostě jen tak nic nedá, maximálně jakousi slevu na tři koloběžky. Řekl jsem proslulé ,,OK, tak se mějte, děkuji vám za nabídku.“ Vyřešeno. Celou tu situaci jsem si ještě několikrát přehrával, až mi přijde s odstupem času a událostí vlastně i vtipná.

Nicméně je dobře, že to takto dopadlo, protože kdyby se to nestalo, nikdy bych nenarazil na tak skvělé lidi, které jsem o pár dní později poznal.
Zavolal jsem do jiné firmy, domluvil si s nimi schůzku, nastínil jim svůj plán a ve výsledku jsme si plácli. Musím říct, že s tak vstřícnými lidmi jsem se dlouho nesetkal. A byl jsem moc rád, že to vše tak dopadlo. Dnes se ví, že koloběžky na kterých jedeme jsou od společnosti YEDOO. Za celý náš tým chci říct jen DĚKUJU. Celý ten jejich kolektiv na mě udělal obrovský dojem. Jsou to prostě veselí lidé, a Ti jsou pro nás velmi důležití. Především vědí o co se jedná, a jsou nám obrovskou oporou. Kromě super partnera, který nám zajišťuje servis koloběžek a je nám nápomocen v mnoha dalších věcech,

13667967_1770525036562039_8826296489899001871_o

, jsem v nich získal hlavně dobré přátelé, kteří nám fandí a jedou v tom s námi!

Toto dnešní psaní má jasné poselství – nikdy se nevdávejte toho, co opravdu chcete. Když se jedny dveře zavřou, vždy se vám otevřou jiné.

1 komentář u „Jak jsme ke koloběžkám přišli?“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *